V druhé polovině 14. století vlastnil Spešov vladycký rod používající přívlastek "z Rájce a Lelekovic" a pyšnící se erbem s býčí hlavou. Uvedenou rodovou větev založil Bušek z Lelekovic přiženěním se na rájecký hrad kolem roku 1328. Když Bušek v roce 1367 umíral, jistě netušil, že jeho potomci skončí za nějaký čas na spešovské tvrzi.
Počátky obce Spešov zůstávají zahalené tajemstvím. Kdo stál na počátku zrodu vesnice se doposud v písemných pramenech nepodařilo vypátrat. První písemná zmínka o Spešovu je až z roku 1373, která se týká jeho prodeje. Je tedy zřejmé, že již musel nějaký čas existovat. A v úvahu připadá hned několik zakladatelů. (1)
V historických pramenech se opakovaně zmiňuje existence spešovské tvrze; lokalizovat místo, kde se přesně nacházela, se ovšem doposud nepodařilo. Objev půdorysu budov na leteckém snímku z r. 2015, který učinil Ing. Josef Havlát, působil dojmem, že tato záhada bude objasněna. Ale jak to tak bývá, objevy kolikrát přinesou více otázek jak odpovědí.
Lesy nad Spešovem byly svého času nedílně spjaty s osobou pytláka Josefa Maška z Jestřebí. Jeho lovecká vášeň v kombinaci s touhou přechytračit kdejakého hajného zavdala k řadě povídaček a legend.
Kopec Na Vápnech nebo též Vápna či Vápno se nachází mezi Spešovem a Jestřebím. Jeho název vychází z horniny, která se tu nachází. Jde o lasturový neboli řasový vápenec s množstvím zkamenělin.
Jednou z hlavních krajinných dominant spešovského okolí je zalesněný hřeben táhnoucí se západně nad obcí, který se v nejvyšším místě nazývá Jedle. Svoji nadmořskou výškou (562 m. n. m) evokuje v zimním období téměř horské prostředí. Z geologického hlediska jde o vyvřelinu brněnského masivu tvořenou granity a granodiority, částečně i metamorfovanými...
Zápis pana Milana Bedana z cca 80. let o pobytu a akci partyzánů ve Spešově v roce 1945.
