Spešovská tvrz

   V historických pramenech se opakovaně zmiňuje existence spešovské tvrze; lokalizovat místo, kde se přesně nacházela, se ovšem doposud nepodařilo. Objev půdorysu budov na leteckém snímku z r. 2015, který učinil Ing. Josef Havlát, působil dojmem, že tato záhada bude objasněna. Ale jak to tak bývá, objevy kolikrát přinesou více otázek jak odpovědí.

   Na základě uvedeného objevu provedli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně výzkum této lokality. V polní trati Kouty (dříve Skřivani) asi 80 metrů od řeky Svitavy u břehu potoka se na leteckém snímku rýsuje půdorys komplexu zděných budov, hlavní stavby o velikosti 14x16 metrů. Na severní straně je k budově připojen dvůr o rozměrech 25x15 metrů, na který ze severní a západní strany navazují uzavřené prostory.

   Průzkum povrchu nepřinesl žádné informace, žádný datovací materiál, koncentrace zlomků keramiky, mince, kovové předměty atd. Při průzkumu mikrosondáží bylo zjištěno, že koruna zdiva se nachází 45-60 cm pod povrchem a základová spára v hloubce 170 cm. Šířka základového zdiva je 90-100 cm. Šířka příček 65 cm. Základy jsou z kamene, místního granodioritu brněnského masivu spojené velmi kvalitní maltou.

   Jelikož nebyl získán žádný datovací materiál ani nalezeny nahromaděné odpady, které jsou u podobných sídel běžné, došli autoři výzkumu RNDr. Martin Culek Ph.D. a prof. PhDr. Josef Unger CSc. k následujícímu závěru:

Situaci lze interpretovat jako nedostavěné šlechtické patrové sídlo, k němuž patřil na severní straně hospodářský dvůr. Písemné prameny uvádějí ve Spešově k roku 1390 a 1464 tvrz. Srovnáním s půdorysy známých šlechtických sídel z Čech i Moravy z této doby lze soudit, že se může jednat o nedostavěné šlechtické sídlo z 2. poloviny 15. století. V této souvislosti se jeví jako možné, že držitel Spešova Jan ze Šelenberka zde začal v 60. letech 15. století budovat svoje nové reprezentativnější sídlo. Jelikož se ale roku 1479 stal nejvyšším kancléřem Království českého a odstěhoval se do Čech, prodal roku 1482 Spešov Albrechtovi z Boskovic. Sídlo tak nedostavěl a Albrecht na pokračování stavby také stěží mohl mít zájem (Chytil et al. 1856, 398; Knies 1902, 184; Bretholz 1903, 268). Každopádně se jedná o mimořádně dobře dochovaný celkový půdorys sídla s dvorem, který si zaslouží památkovou ochranu a prezentaci veřejnosti.

   Kde tedy stávala původní tvrz? Pravděpodobně v centru tehdejší středověké vesnice, to je oblast kolem současného kostela. Martin Culek vyslovil hypotézu, že mohlo jít o dům č. P. 35, který se nachází na vyvýšenině nad potokem. Potvrzení této teorie může přinést jedině archeologický průzkum nebo v budoucnosti nové výzkumné metody.

   Mohlo by se zdát, že nedostavěná tvrz je něco méně atraktivního. Naopak. Z hlediska archeologie je celkem jedno, zda byl objekt využíván či nikoli. Objevit nedokončený stavební záměr z období středověku je o to unikátnější. Navíc, když ho stavěl obyvatel Spešova, který se následně stal nejvyšším kancléřem krále Vladislava Jagellonského, tedy nejvýznamnějším šlechticem v zemi. Nalézt zachovalý půdorys základů stavby není v podobných případech vůbec běžné. V každém případě jde o nečekaný objev a ojedinělý příspěvek do historie nejen obce, ale i historie jako takové.

Informační zdroje:

 https://app2.ssc.avcr.cz/ARUB-prehled-vyzkumu/files/30164.pdf

Knies, J. 1902: Blanský okres. Vlastivěda Moravská. II. Místopis Moravy. Díl I. místopisu. Brněnský kraj. Číslo 4. Brno: Nákladem Musejního spolku.