Zaniklá středověká ves Jedle
Jednou z hlavních krajinných dominant spešovského okolí je zalesněný hřeben táhnoucí se západně nad obcí, který se v nejvyšším místě nazývá Jedle. Svoji nadmořskou výškou (562 m. n. m) evokuje v zimním období téměř horské prostředí. Z geologického hlediska jde o vyvřelinu brněnského masivu tvořenou granity a granodiority, částečně i metamorfovanými lávami a tufy, který se vynořil z hlubin země v protozeiku přibližně před 600 miliony lety. A jak již víme z naučné stezky, je tato vyvřelina částečně obohacená o chondritické meteority.
Název Jedle je spojován se zaniklou středověkou vesnicí několikrát zmíněnou v historických pramenech, jejíž přesné umístění bylo dlouho neznámé. Dokonce byla zpochybňována i její samotná existence v prostoru hořické hrásti. Přesnou lokaci neulehčil ani fakt, že název Jedle je v okolí poměrně častý. V uvedeném prostoru byly již v osmdesátých letech minulého století objeveny dvě zaniklé středověké vesnice (Doležal 1985). Po důkladném odborném rozboru písemných pramenů byla nakonec ves Jedle lokalizována 1,5 km jihovýchodně od uvedeného vrchu Jedle. Druhá zaniklá ves ležící severozápadně byla určena jako ves Zbehňov (zajímavá je jistá podobnost s názvem Spešov). Je jistě překvapující, že o zaniklé vsi Jedle existuje u místních hořických obyvatel povědomí. Podle informací místního hajného K. Ševčíka se na dané lokalitě nacházela vesnice, která vyhořela, a takto mohly Hořice přijít ke svému jménu. Informaci hajnému předala jeho babička (ročník 1899). V povědomí místních se tedy informace o vsi uchovala, jen její název se časem posunul na jiné místo.
Již při prvním povrchovém průzkumu v osmdesátých letech minulého století byly v místě středověké vesnice nalezeny střepy keramiky datované do 13. století. V písemných pramenech se ves Jedle uvádí v letech 1373 a 1461. Dle zápisu v zemských deskách prodal Heřman nebo Všebor z Rájce v roce 1373 polovinu vesnice Jedle a celý Spešov brněnskému měšťanovi Ertlínovi. Dále je tamtéž uvedeno, že druhá polovina Jedle patří olomouckému biskupovi. Ves byla na tehdejší dobu poměrně velká, čítala třináct usedlostí (blanenský urbář z r. 1676). Jako pustá se uvádí při blanenském panství v roce 1554. Její zánik tedy není spojen s markraběcími ani husitskými válkami, což byla příčina zániku mnoha okolních vsí. Louky "Jedle" se ještě uvádí v Josefínském katastru Hořic v roce 1787. Dále již název není používán, respektive je posunut na již zmíněnou kótu Jedle 562 m. n. m.
Ves se nacházela v nejstudenější části hořické hrásti, což je zapříčiněno terénní depresí v kombinaci s podmáčenou půdou způsobující lokální teplotní inverzi. Tyto podmínky jsou vhodné pro výskyt jedle bělokoré, což mohlo dát vesnici jméno. Těžba dřeva pro stavební účely mohla být důvodem k založení vesnice. Zajímavá je podobnost se spešovskou pověstí, podle které vznikl Spešov v lese Kešůvka, kde pracovali dřevorubci (kronika obce Spešov). Rovné kmeny jedlového dřeva měly velký ekonomický význam. V okolí Brna se totiž jedle vyskytovala v malé míře a jedno z největších středověkých měst potřebovalo velké množství stavebního materiálu pro svůj rozvoj. Opět se nabízí spojitost se Spešovem, respektive se symboly ve znaku obce (ondřejovský kříž jako tesařský prvek a tesařská koza), které se prokazatelně používaly v roce 1749 (J. Plch 2008).
Záchranný archeologický výzkum lokality zaniklé vsi Jedle proběhl v roce 2018. Nalezeny byly, kromě již uvedené keramiky, také dvě ostruhy, větší poříz, přezka, nůž, úlomky mazanice a dokonce zlomek zásobnice. Přesná lokalizace zaniklé vesnice je z regionálního hlediska velkým úspěchem pro poznání historických souvislostí a minulosti našeho okolí.
Literatura:
Doležal J. 1985: Nálezy z vrcholného a pozdního středověku severozápadní Moravy v letech 1979-1983 (okr. Blansko, Brno-venkov a Vyškov). Přehled výzkumů 1983, 82-84. Archeologický ústav AV ČR v Brně
Doležal J. 1987: Zaniklá středověká ves Jedle (k.ú. Černá hora. Okr. Blansko). Přehled výzkumů 1984, 68-69. Archeologický ústav AV ČR v Brně
Doležal J. 1999: Hořice (okr. Blansko). Přehled výzkumů 39 (1995-1996), 398. Archeologický ústav AV ČR v Brně
Dolezal J. 2021: První zmínka o Dolní Lhotě je už z roku 1544 (www.blansko.cz)
Culek M., Unger J. 2019: Blansko (k.ú. Hořice u Blanska, okr. Blansko). Přehled výzkumů za rok 2018: Středověk a novověk, 228-229. Archeologický ústav AV ČR v Brně
Plch J. 2008: Nález nejstarší pečeti Spešova (www.spesov.cz)
Kronika obce Spešov
Diskuse k článku
Miroslav Maixner
Zajímavá je opravdu podobnost Zbehňov-Spešov, oboje by mohlo pocházet z kořene jména Zbeh-Spěch (podobný původ bude mít i Zbýšov). Spěch mělo ve staré češtině stejný význam jako prospěch a oboje se mohlo používat jako forma jména. Připadá v úvahu i souvislost se jmény Zbyšek, Zbysz apod. Snad mohlo jít o jméno lokátora (osoba zakládající vesnici ve středověku), majitele. Obě vesnice mohly mít stejného zakladatele.